Kaktusy a Pardubice

První cílené pěstování kaktusů v Pardubicích bylo patrně v zahradnictví pana Oskara Smrže v prostoru za zadními trakty domů ve Sladkovského a Pernerově ulici. Tam se jejich pěstování (později i na Kamenci, kam svoje zahradnictví rozšířil) věnoval v letech 1910 - 31. V roce 1929 na základě osobních zkušeností vydal knihu "Kaktusy a jiné sukulenty".

Po druhé světové válce se v čs. kaktusářství výrazně prosadil pan Vladislav Vojta. Na své zahradě v ulici V Ráji měl ve své době jednu z největších soukromých sbírek kaktusů v republice. Byl dlouholetým váženým členem pražské kaktusářské organizace s kontakty na všechny tehdejší velké pěstitele kaktusů. Největší význam jeho celoživotní práce s kaktusy byl ale v nevšedně ochotném předávání zkušeností. Jeho zahrada se skleníky a pařeništi plnými kaktusů byla od jara do podzimu otevřena pro každého. Zde si bylo možné bez jakýchkoliv omezení prohlížet všechny rostliny, ptát se na cokoliv, levně získat kaktusy a hlavně se je naučit pěstovat. S takovou mírou tolerance vůči všem návštěvníkům jsem se již nikde nikdy nesetkal.

A tak lidé přicházeli a odcházeli, někteří přicházeli častěji - mnozí posléze pravidelně. Začala vznikat přátelství a nakonec i nápad sloučit tyto nadšence do organizace a věnovat se kaktusaření hlouběji a cílevědoměji. A tak 27. 1. 1967 se sešlo dvanáct zakládajících členů v ZK ROH Tesla Pardubice n. p. a založilo "Kroužek kaktusářů" při ZK ROH. Od února již začaly pravidelné měsíční schůze a přednášky. Za několik měsíců se uskutečnila propagační výstavka ve výloze na třídě Míru a následně i 1. výstava kaktusů v ZK v Hronovické ulici. Život kaktusářské organizace byl od počátku na tehdejší dobu i možnosti bohatý. Téměř každou schůzi byla přednáška s diapozitivy, každý rok zájezd a výstava. Byla založena knihovna, odebíral se časopis Kaktusy. V letech 1977 - 81 byla vydána ročenka "Kaktusy a my" v rozsahu až 90 stran (5 sešitů). Tato ročenka nebyla svým obsahem a formou překonána a jejím vydáním vrcholilo nejplodnější období kaktusářů v Pardubicích, kdy počet členů překročil i 100.

Po roce 1989, respektive 1992 jsme přišli o střechu nad hlavou (ZK ROH byl předán původnímu majiteli) a začalo pracné hledání nového azylu. S omezeným programem se improvizovalo v Domech mládeže v Polabinách, na Dukle, v Domě techniky i zahrádkářském domě ZO v Čivicích. Pravidelnou akcí zůstaly tzv. Mikulášské schůze, schůze na konci roku s bohatou tombolou i účastí, vždy v restauraci Na Haldě. Při hledání schůzové místnosti bylo jednáno i na radnici (1996), ale teprve vznikem Evropského spolkového domu byla naše snaha korunována úspěchem.

U Mgr. J. Broulíkové jsme našli mimořádné pochopení pro naši činnost, a tak jsme s předstihem začali legalizovat náš spolek v nových podmínkách. Vypracované stanovy nám dne 28. 1. 1999 zaregistrovalo Ministerstvo vnitra, a tak jsme se tímto dnem stali zájmovým sdružením "Spolek pěstitelů sukulentů", se sídlem ve Spolkovém domě na Pernštýnském náměstí č. 53 v Pardubicích. Dne 9. 9. 1999 jsme zahájili první členskou schůzi spolku v ESP, a tak kontinuálně navázali na činnost předchozí organizace.

Od této schůze má již život Spolku pevný program, upřesněný vždy na pololetí. S výjimkou prázdnin se každý měsíc pořádá nějaká spolková akce, zejména přednášky. Máme solidní knihovnu, promítačku. Ve sbírkách třiceti členů jsou tisíce nádherných rostlin a desetitisíce semenáčů. Přes jednotlivé členy máme mezinárodní kontakty, máme možnost získat prakticky jakákoliv semena, ale hlavně umíme po těch letech či desetiletích kaktusy a sukulenty pěstovat. Toto tvrzení se zdá být neskromné, ale v konfrontaci s kaktusářským světem to je realita. Dva naši členové navštívili již několikrát naleziště kaktusů v Americe a Africe. Informace máme tedy kromě časopisu Kaktusy i aktuální od nich. S otevřeným světem zkušeností i botanického materiálu přibývá.

Nejsme pochopitelně sami, v ČR je celá řada podobných spolků a všichni jsme volně sdruženi v organizaci "Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů". Toto spojení je naprosto rovnoprávné a nevznikají z něho pro náš spolek v Pardubicích žádná omezení. Naopak toto členství nám umožňuje zúčastnit se řady regionálních nebo celostátních akcí.

Snad bude prospěšné závěrem citovat část z odstavce III. stanov (Programové zaměření:) "Spolek pěstitelů sukulentů je dobrovolným sdružením občanů České republiky, kteří si kladou za cíl věnovat se ušlechtilé zábavě, pěstování sukulentů a jiných rostlin, chránit genofond rostlin nacházejících se ve sbírkách jeho členů, zásadně nepodporovat dovoz rostlin z přírodních nalezišť, rozšiřovat různými formami sukulenty mezi ostatní občany, kteří nejsou jeho členy. Jednou z hlavních priorit je zapojování mládeže do činnosti Spolku s cílem získat je pro jejich pěstování, a tím vytvoření kontinuity do budoucnosti". 

František Dostál, předseda Spolku 

Joomla templates by a4joomla
Sportovní výživa Extrifit, špičkové suplementy